Regenerativní zemědělství v praxi: Návštěva Farmy Markových

450 hektarů a 20 plodin

Farma Markových obhospodařuje přibližně 450 hektarů a specializuje se na pěstování širokého spektra plodin – především různých olejnatých semínek. V současné době jich pěstují okolo 22 druhů, které dále zpracovávají: lisují z nich oleje a vyrábějí směsi pro ptáky i pro lidskou výživu.

Čtyři roky regenerativního zemědělství

Již čtvrtým rokem hospodaří Jiří Marek na celé výměře regenerativním způsobem. Co to v praxi znamená?

„Je to způsob, který je šetrný k půdě. Díky regenerativnímu zemědělství je ta půda živější a výrazně lépe odolává erozi – jak větrné, tak vodní. Prakticky neznáme, co to je eroze,“ vysvětluje Jiří Marek.

Ekonomika regenerativního přístupu

Překvapivě nejde o ekonomickou oběť. Náklady na obdělávání jsou nižší, výnosy o něco menší, ale celkově vychází hospodaření srovnatelně s konvenčním intenzivním zemědělstvím.

Farma používá hnojiva i chemii – ale v omezené míře. A právě v tom tkví zajímavý efekt:

„Tím, jak používáme méně hnojiva, rostlina není tolik atraktivní pro škůdce. Všímám si toho docela intenzivně – není potřeba používat tolik insekticidů.“

Výsledky, které mluví za vše

U pšenice dosahuje farma pozoruhodných výsledků:

• Dusíkaté hnojení: pouze 120 kg/ha (méně než běžně)
• N-látky: stabilně okolo 13 %
• Objemová hmotnost: 790–800 g/l

Pro srovnání – mnozí konvenční zemědělci se pohybují okolo 740–760 g/l.

„To přičítám právě regenerativnímu zemědělství. Půda je živější, má větší půdní sílu. A samozřejmě k tomu přispívá pestřejší osevní postup.“

Meziplodiny jako základ systému

Klíčovou součástí hospodaření jsou meziplodiny. Po každé sklizni se přímo do strniště sejí meziplodinové směsi – s půdou se prakticky nehýbe.

„V tomhle vidíme velkou budoucnost, zvláště když děláme speciálnější věci z těch 450 hektarů.“

Dvoufázová sklizeň: Tajná zbraň farmy

Letos touto metodou sklidili přibližně 150 hektarů. Princip je jednoduchý – nejprve se porost pokosí na řádky, nechá se doschnout a teprve pak se sklízí kombajnem.

„Mám ten stroj hrozně rád. Často jsou semínka zralá, ale rostlina ještě zelená. Tímhle se sklizeň výrazně zjednoduší – nemusíme tolik dosušovat, jsou menší ztráty a sběr kombajnem je jednodušší.“

Od semínka k oleji: Vlastní zpracování

Farma Markových nejde cestou pouhého prodeje surovin. Přímo na místě lisují 10 druhů olejů – všechny za studena, do 40 °C, aby si zachovaly nutriční hodnoty.

Jediná výjimka? Dýňový olej, kde semínka nakupují od sousedních farmářů.

Oleje prodávají ve farmářských obchodech a přes vlastní e-shop.

Konopí: Plodina, která zlepšuje půdu

Mezi oblíbené plodiny patří zrnové konopí. Proč?

„Konopí zanechává úplně vynikající strukturu půdy – nejlepší ze všech plodin, bezkonkurenčně.“

Pěstují nízkou zrnovou odrůdu (cca 120 cm), kterou sklízí dvoufázově. Porost doschne na řádku, což značně usnadňuje sklizeň.

Agrolesnictví: Pohled do budoucnosti

Na 5 hektarech farma experimentuje s agrolesnictvím. Vloni na podzim zde vysadili stromy a mezi nimi pěstují meziplodiny – ředkev, luskoviny (vikev, hrách, pelušku), len a světlici barvířskou. Celkem asi 6 druhů, které podporují kořenový systém stromů a zároveň nevyrostou příliš vysoko.

Příští rok zde plánují sít mák.

Biodiverzita v akci

Během procházky po polích si Jiří Marek s Antoinem Monierem všímají drobných živočichů – důkazu, že regenerativní přístup podporuje biologickou rozmanitost.

„Je důležité vidět ty mladé žížaly. A taky dospělé – ti mohou žít deset i více let, pokud se jim daří dobře.“